Blog

Raději jsem připojená k životu než k sociálním sítím. Občas se mi ale hodí mít nějaké online místo, kam si mohu odložit své rozpracované přemýšlení nebo kde lze vytáhnout trochu více na světlo něco z aktivit, kterým se věnuji.

Čtení jsem si v Experimentálním roce užívala plnými doušky. Dvě nejvýznamnější knížky, které mě zasáhly: "Obecná porada o nápravě věcí lidských" od pána, kterého budete znát (Komenský) a "A New History of Management" od pánů, které znát nebudete (Cummings a kol.). A přidávám i stručnou všehochuť s dalšími tipy, které získaly mou ex libris.

Je to dva roky, co jsem odešla z akademické půdy a zahájila svůj osobní projekt Experimentální rok. Jaký jsem měla záměr, jak to probíhalo, co z toho vzešlo a kam mířím dál?

Tento text jsem napsala v září 2020, když jsem rozjížděla Experimentální rok, začínal semestr a mně se stýskalo po studentech. Po řadě konkrétních, ale i po studentech obecně... Seriózně-úsměvné zamyšlení, jak by v pandemii obstály Bradavice, bylo kreativním cvičením, jak zvládat výuku na dálku, a nabídka podpory pro ty, kteří by o ni stáli.

V Experimentálním roce jsem se poměrně nepřekvapivě dostala k přemýšlení nad svým osobním posláním. Potkala jsem také metaforu vztahu člověka a technologií: H^T, což mě v dobrém smyslu slova podráždilo. Obojí mě přivedlo k úvahám na téma lidskost. Ledacos jsem už měla odpřemýšleno dříve. Mám radost, že se mi to podařilo dále rozpracovat.

Škola v přírodě Lauko Mokykla je jedna z nejvíce smysluplných věcí, do které jsem se kdy pustila. Ale byly i další důležité puzzlíky s hashtagem #rodina: významné nevýznamnosti, péče na sto způsobů a Rodinný almanach. Sem většinou lidi moc nepouštím, ale pro celkový obrázek Experimentálního roku mi dává smysl trochu posunout hranici.

Megatrendy byly významný puzzlík s hashtagem #changemaker, ale byly i další. Tři z nich, které opravdu nechci minout: předmět Hacking mysli na ČVUT FIT, rozcestník Stojíme za Ukrajinou s Česko.Digital a vize Knihovny jako majáky pro Nadaci OSF. O všem by šlo povídat dlouze, ale tak aspoň stručně. Čtěte dál.

Jako člověk pracující převážně hlavou potřebuji odpočívat rukama. Mám ráda partnerské kreativní projekty, kdy něco kutíme společně s mým mužem (děkuji). Šance experimentovat a poznávat nové, ale i upevňovat vztah, spolutvořit a učit se od sebe. Tři největší radosti: sluncové puzzle, salám a balanční kameny.

Experimentální rok nebyla jen procházkou růžovou zahradou. Nemyslím teď tápání, hledání, chyby a slepé cesty, které k tomu přirozeně patří. Ale prostě, staly se nějaké věci. Chci-li nabídnout vyvážený obrázek, nemohu je minout: úmrtí člena týmu, křehká mamka a úraz. Bylo to náročné, ale věřím, že mě to i posílilo.