Jako člověk pracující převážně hlavou potřebuji odpočívat rukama. Mám ráda partnerské kreativní projekty, kdy něco kutíme společně s mým mužem (děkuji). Šance experimentovat a poznávat nové, ale i upevňovat vztah, spolutvořit a učit se od sebe. Tři největší radosti: sluncové puzzle, salám a balanční kameny.

Sluncové puzzle

Dárek pro mladší ségru. Která si před několika lety procházela obdobím temna (o kterém sama mluví, tak věřím, že též mohu). Ve stejné době jako já (není náhoda), nicméně mně se podařilo zvednout dříve. Minulý rok zahájila osobní projekt Akce rekonstrukce slunce. K narozeninám jsem pro ni chtěla dárek osobní, symbolický, přinášející naději,...

Výsledkem byly puzzle (velmi ráda je skládá) ve tvaru slunce s tvary dílků představujícími lidi, aktivity, místa a věci, které jí dodávají energii. Líbí se mi ta dotaženost, kdy z tvůrčího experimentu vznikne něco praktického a zároveň i emočně silného. Ideálně nejen v moment předání, ale i pak při vlastním užívání. Tak to mám ráda. Vytvořili jsme Věc.

Příležitost využít nové pastelky. Naše domácnost se taky rozrostla o nového člena - laserovou řezačku. Další tvůrčí experimenty s využitím této technologie jsou nadohled :)

Fermentovaný salám

Maso jsem v posledních letech omezila. Nevyřadila jsem ho úplně, ale jím ho podstatně méně. Líbí se mi doporučení zaznívající v tomto videu. Jedno z nich je: "Make it something special again." Výrobu vlastního fermentovaného salámu bych zařadila do této kategorie.

Jsem ráda, že jsem pomohla svému muži splnit toto experimentální přání. Postup byl poměrně jednoduchý, výsledek překvapivě kvalitní a dobrý hned napoprvé. Ochytřilo nás to v oblasti fermentačních procesů a prověřilo naši trpělivost. U fermentovaného salámu počítejte s tím, že to trvá týdny až měsíce. Bylo také zajímavé sbírat si průběžně data o hmotnostních úbytcích, vynášet do grafu a srovnávat s teorií. Naše domácnost se rozrostla o řeznické tabulky. Mám k té publikaci ambivalentní vztah, ale nutno říct, že je originální a zajímavá.

Balanční kameny

Zachtělo se mi dřevěných balančních kamenů. O co jde? Jsou nepravidelné mnohostěny, které stavíte na sebe. Buď co nejvýše nebo do nějakých kreativních útvarů, jak se chce. To je vše. Je to stará japonská hra tumi ishi. Líbí se mi na ní, že poslouží stejně dobře malým dětem pro trénink jemné motoriky a kreativity, tak i (nejen) dospělákům jako pomůcka pro trénink mindfulness. Hledání balancu je pro mě důležité téma, dřevo jako materiál mám hodně ráda, kombinace relaxu a hry zní také dobře, výrobně je to poměrně prosté...

Pro dotažení myšlenky o krok dál. Usmyslela jsem si, že bych chtěla, aby balanční kameny byly z různých druhů dřeva. A hlavně, aby to byly balanční kameny s příběhem. Dřevo ze stromu, který máme doma na dvoře (doma jako Doma). Dřevo ze stromu z chatičky, místa relaxu, tvorby a experimentů, do kterého jsme se oba s mým mužem obtiskli. Dřevo ze stromu z letního tábora, kam jsem jezdila jako malá. Balanční kámen ze dřeva, které jsem dostala jako dárek od někoho. Jsem kupříkladu velmi ráda, že jsem dostala polínko i od své paní učitelky, kterou jsem potkala ve své 5. třídě a která mě velmi ovlivnila (děkuju). Mám i pár polínek od souseda, kousek dřeva mám slíbený i od jednoho studenta,... A tak dál.

Beru to jako začátek. Předpokládám, že sbírka balančních kamenů do budoucna ještě poroste. 

Proč jsem se do Experimentálního roku pustila a o co šlo, najdete tady. Stejně tak i rozcestník všech textů k tomuto osobnímu projektu .