O altruistech a sobých hnuscích a proč je důležité vzít si někdy sako

19.03.2015 19:37

Dneska udělám trochu krok stranou. Tenhle blogpost píšu čistě dovnitř své alma… Vlastně ne, alma mater je pro mě ČVUT. Takže to píšu pro svou alma pater :-) Blíží se nám volby do akademického senátu. A ve mně opět sílí pocit, že studenti absolutně nevědí, která bije, takže je to netankuje, a zaměstnanci vědí, a netankuje je to právě proto… Dneska to bude velmi stručně o tom, proč nechci kandidovat, a o dost víc o tom, proč si myslím, že kandidovat je dobrý nápad. Protimluv? Pár slov k tomu. 

Akademický senát je parťák pro vedení školy. „Malý“ senát pro fakultu, „velký“ senát pro celou univerzitu. Kdo je v senátu, má šanci na škole něco změnit, ať je to akademický pracovník nebo student. Skvělá příležitost pro hýbání ledoborcem? Ne, takhle to nefunguje. Senát má velmi jasně danou agendu, čemu se má věnovat. Je na to zákon, konkrétně ten o vysokých školách. A ta agenda je tak o dvě patra výš, než je to, do čeho leju energii teď. Rozpočet, volby kandidáta na děkana resp. rektora, studijní obory, dlouhodobý záměr,… Mohla bych jmenovat dál, ale to bych to tu totálně zabila. Zkrátka se snažím říct, že hýbání ledoborcem je o něčem jiném. Nejde dělat všechno najednou, takže by mi přišlo nezodpovědné ucházet se teď o další balík práce. Nemusím být načumákovaná všude…

Zároveň však jedním dechem dodávám: Tuhle školu života můžu jedině doporučit. Studentům. Na své alma mater mám jako student za sebou dvě senátorovací funkční období a naučila jsem se z toho fakt dost. A pokud jste student, kterému není jedno, jak jeho škola vypadá, myslím, že kandidování do senátu smysl prostě má. Koneckonců, jsou to studenti, kteří jsou při důležitých hlasováních v senátu často jazýčkem na vahách. Ono těch studentů v senátu je i relativně dost. Zákon říká, že třetina až polovina všech členů! A to je hodně. Je to ještě důsledek porevolučního vývoje u nás. Dneska někdo na studenty v senátu nadává, že nejsou v obraze, tak proč mají být v senátu, někdo zase, že jsou hybnou silou a že je to tak v pořádku. Já patřím k té druhé skupině. I když samozřejmě, není to tak jednoduché. Následující řádky patří studentům, kteří by o senátu uvažovali.

Kdyby mé dnešní já mohlo radit tomu já před deseti lety, kdy do senátu lezlo, řeklo by asi tohle:

Nebuď za blbečka
Obětuj laskavě jedno odpoledne a přečti si vysokoškolský zákon a předpisy školy a fakulty. Hlavně Statut a Jednací řád akademického senátu. Nebo si aspoň přečti  Rukověť studentského senátora . Je to sice už trochu starší a z jiné školy, ale myslím, že to moc neva.

Se stim smiř
Smiř se s tím, že někoho budeš zajímat akorát tak před volbami kandidáta na děkana resp. rektora. Dál se od tebe očekává, že budeš držet hubu a krok, minimálně dokud nesplníš bod jedna.

Dokaž, že má smysl se s tebou bavit
Kdo má načteno, může argumentovat. Kdo nemá, může akorát tak pokrčit rameny. Věnuj čas přípravě, ať víš, o čem se „dospěláci“ baví. Tak po roce, dvou to pochopíš. Když budeš dobrej. Pak se s tebou možná někdo z „dospěláků“ v nějaké pauze na chodbě pobaví o tom, co pálí současné studentstvo…

Vezmi si sako
I když máš načteno, když budeš mít tričko s potiskem a vysoké šarže kravaty, shodíš se. Zbytečně.

Nechoď s křížkem po funuse
Pokud chceš něco prosadit, třeba i jen nějakou drobnost, na zasedání senátu už je pozdě. Musíš dřív. Zasedání senátu už je jen pro odklepnutí…

Neřeš ptákoviny
Když ti někdo dá do ruky podklad a chceš mít k němu nějaké připomínky, neřeš překlepy. Zaměř se na podstatu. Critical thinking skills wanted.

Emoce nech doma
Moc to neprožívej. V diskuzi stejně nakonec zvítězí ten, kdo má vyšší šarži. S tim se taky smiř. Buď nad věcí a ber to jako školu života.


Zdroj: Jojin&HedgeHog

Taky se zamyslete nad tím, proč do toho jdete. Tady jsou nejčastější senátorské archetypy, které jsem vykradla z již zmíněné Rukověti studentského senátora. Myslím, že je v tom hodně pravdy:

"Kůň katedry"
Student přesvědčený katedrou, "aby měla zastoupení". Jako senátor aktivitou neoplývá, ale často vyroste ve výkonného senátora. Doktorand je jím téměř vždy.

"Jednooký vizionář"
Student přesvědčený o jediné věci, kterou hodlá prosadit. Zapálený pro konkrétní problém, nevýhodou je nízká motivace pro řešení ostatních věcí. Ale má potenciál.

"Zpravodaj"
Student, jehož hlavní motivací pro vstup do AS je informovat akademickou obec o dění na fakultě. Někdy je to až nebezpečné - svým stálým "dohledem" omezuje jednající a po vynesení citlivé informace se stává terčem hrozeb.

"Rejpal"
Student rýpající na senátu úplně do všeho. Pohříchu většinou jen na zasedáních, je-li potřeba přiložit ruku k dílu mimo senát, často se tomu vyhne.

"Workoholik-altruista-blázen"
Student ochotný se pro ostatní studenty, senát či fakultu upracovat k smrti. Na zasedání se poctivě připravuje, mluví k věci, má obsáhlé znalosti a dokáže prosadit své cíle. V reálu se vyskytuje tak 1x za 10 let, bohužel bez takového člověka studentská komora těžko dotáhne realizaci čehokoliv až do konce - či spíš těžko cokoliv začne.

"Seberealizátor"
Pro takového člověka je senát koníčkem a realizací. Je jeho členem, protože mu to umožňuje proniknout nad šeď školního života, být v kontaktu se zajímavými lidmi, také trochu cestovat a zúčastnit se jednání či školení, na nichž se mnoho naučí. Je výkonný, protože tím, že pracuje na sobě, pracuje i pro senát.

"Zamlklec"
Člověk, který v senátu nemluví, protože nemá dostatek zkušeností, aby se k problémům jakkoliv vyjadřoval, případně má strach. Ale to se časem spraví.

"Sobý hnusec"
Člověk, který je v senátu jen proto, "aby měl čárku v životopise". Při zasedáních mluví jen, pokud z toho má osobní prospěch a pokud má vlastní názory, pečlivě je skrývá. V hlasování je nepředvídatelný.

Za bývalé senátory "blízké altruistickým bláznům" věřím, že sobí hnusci vymizí, mlčící promluví a rejpalové začnou konat. Někdy. A doufám, že ta většina, které jsou celé volby do akademického senátu úplně někde, zvedne zadek a zahlasuje a řekne tak altruistickým bláznům „fandím ti“. Protože vnitřní motor prostě má své limity... 

Katka Jiřinová
Ráda dělám věci, které mají smysl. A naopak. Ráda se směju a nesnáším energetické upíry.