Oslovování na akademické půdě není jen tak aneb pár perliček z emailů

21.05.2015 17:34

S koncem semestru a se začátkem zkouškového mi s železnou pravidelností přichází záplava studentských mailů. Tu něco k semestrálce, tu ujetý vlak a prošvihlý zkouškový termín, tu chybějící body, tu zlomená noha, tu… (dosaďte si). Když jste kontaktní člověk pro stovky studentů, je to docela slušná porce mailů! A v té se vždycky najdou nějaké perly. Třeba už jen oslovení.

Nejčastěji se setkávám s „Dobrý den, paní Jiřinová.“ Standard. Nebo „Vážená paní inženýrko.“ To teda moc ráda nemám, protože je to takové studenočumákovité a na titul si moc nepotrpím. Jenže jak to ten chudák student má vědět, že? Když jsou vyučující, co to mají přesně naopak... Takže ok, beru. Občas mi přijde i něco jako „Dobré odpoledne, Katko.“ Tohle oslovení mám podstatně radši, protože mi tak píší zpravidla studenti, se kterými už došlo k prolomení ledů a je to zkrátka takové osobnější. Nebo prostě přijde „Dobrý den,“ a jde se hned k jádru věci, bo asi neni čas. Jasně, chápu. Pak jsou ale oslovení, která vystoupí z řady. A některá fakt stojí za to :-)

„Vážená paní ing. et ing. Kateřino Jiřinová“
Nemůže být pochyb. Tenhle email prostě JE pro mě. V duchu si za takové oslovení přidávám „narozená tehdy a tehdy, tam a tam, identifikační číslo VŠE takové a makové.“ Pro sichra. Aby nedošlo k mýlce. Někdy tak škodolibě přemýšlím, že bych si mohla na matrice nechat zapsat ještě taková tři, čtyři prostřední křestní jména…

„Dobrý den, paní doktorandko“
Je super, když Vám někdo dobrosrdečně připomene, jaké je Vaše postavení v akademickém potravním řetězci. Student doktorského studia. Člověk hned pookřeje, když si uvědomí tu prestižnost toho postu. Bez Ph.D. za jménem jste na světě důležití asi tak jakooo… asi jako stonožka. Možná jste o kousek nad ní. Možná. O kousek. Malý. Takže tedy: „Dobrý den, co jste potřeboval…?“

akademicky_potravni_retezec

 

„Vážená paní doktorko“
Studenti tohoto typu se mě pravděpodobně snaží maximálně motivovat, abych se už konečně na ten doktorát vrhla a udělala ho :-) Naštěstí pro ně na to nejsem alergická. Znám ale lidi, co doktorát studují třeba už deset, patnáct let a tam by mě fakt zajímalo, co s nimi asi tak tohle oslovení dělá :-)

„Dobrý den, paní profesorko“
Studenti tohoto typu se mě pravděpodobně snaží motivovat ještě víc! Nebo si spíš ještě nezvykli na přechod z gymplu na vejšku. Vždycky se mi vybaví scéna z Přátel, kdy se Ross v nemocnici představuje jako doktor Ross Geller. A Rachel ho utře: „Rossi, prosím tě, tady jsi v nemocnici. Být doktor tady skutečně něco znamená.“ :-) Opatrně s těma profesorkama…

„Dobrý den, paní docentko“
Tady je titul tentokrát v pořádku. Jen nám v tom maloučko hapruje ten rod. Protože tohle je z mailu mého muže. Jasně, s příjmením Jiřina, co chcete…

„(Rozto)milá Katko :-)“ a podobné
Studenti vtipálci a šprýmaři. Což je mi vysoce sympatické, když to jsou studenti dobří až výborní, aktivní a prostě v dobrém smyslu vystupující z řady, a vysoce nesympatické, když to jsou studenti flákači, věčně se vymlouvající či prostě ve špatném smyslu vystupující z řady. Naštěstí převažuje ta první skupina, která ví, že si to může dovolit :-)

„Dobrý den, paní Břízová“
Tak to sice není z ranku emailových oslovení, ale z kategorie "naživo". Ale musela jsem to sem dát. Protože některým studentům prostě nevysvětlíte, že nejste někdo jiný. Třeba učitel jiného předmětu. A ráda bych zdůraznila, že tu nejde o omyl. Student si opravdu myslí, že JSTE někdo jiný. A zarputile po Vás chce třeba prezentace z předmětu, který vůbec neučíte! V půlce semestru… vtipné :-) Máte ho zabít nebo se smát? Řeším smíchem…

„Krásné slunečné odpoledne plné pozitivní energie, paní Jiřinová“
Někteří studenti jsou skrytí básníci a oslovují krásně květnatě. Ideální je to v kombinaci s humorem. Třeba když za takto dlouhým oslovením následuje stručné „OK :-)“ v reakci na naši předchozí komunikaci. Ale podstatně častěji pak přichází, čistě pragmaticky, nějaká prosba. Přeloženo do češtiny, přeju Vám spoustu pozitivní energie a slunce v duši, protože na to, co po Vás chci, to bude sakra potřeba :-) Ale abych nekřivdila, jsou i skrytí básníci nezištného typu…

„Vážená paní inženýrko (i když jste zajisté slečna, ale zjistil jsem, že ve spojení s oslovením vážená se má vždy oslovovat paní)“
Občas se zjeví nějaká vyložená perla. Třeba jako slovo ZAJISTÉ v tomto případě. Přemýšlím, jestli mít radost, že vypadám zachovale, nebo se naštvat, že by si mě jako nikdo nevzal?! :-D Perličky tohoto typu mě pak vždycky poňoukají oslovovat dotyčného třeba „jinochu“ či ještě jinak. Před odesláním to ale vždycky upravím na něco neutrálního. Teda žiju v tom domnění, že se mi to zatím vždycky podařilo :-)

No a to by bylo z těch the best of asi tak všechno. I když, pak samozřejmě existuje ještě celá další skupina oslovení. Ta, která studenti pro své pedagogy využívají, když se baví mezi sebou. Ale to je zase úplně jiná kapitola :-) 

Katka Jiřinová
Ráda dělám věci, které mají smysl. A naopak. Ráda se směju a nesnáším energetické upíry.