Nejtěžší seminárka, co jsem kdy měla. Aneb jak se píše naše knížka, díl první.

09.07.2015 21:38

Jde se lámat chleba. Druhý krok, fáze tvorba, je tu. Po měsících pozorování, naslouchání studentům, čtení, rozhovorů s managery a lidmi z dalších škol, přemýšlení a diskuzí – což vidět nebylo – se jde psát knížka. Což vidět bude. Ne hned, potrvá to. Ale odstartovali jsme a bude to, řekla bych, docela mazec. Proč? Myslím, že můžu trochu poodkrýt podkličku.

Jak se taková knížka píše? Pokud jste bedna, co má víc písmen v titulech než ve jméně, tak se zavřete někam do kobky bez oken, menší extremisti třeba na chatě, a po měsíci, dvou, třech z Vás vypadne text, který pak slavnostně předáte vydavateli. Tím to pro Vás jako autora hasne. Vydavatel Váš text nějak přechroupe, zeptá se Vás, jestli chcete desky zelený nebo modrý, a jednoho hezkého dne najdete svojí knížku v regálu v Neoluxoru. Tak nějak.

No jo. Jenže já mám buď hodně dlouhé jméno nebo málo titulů. Spíš to druhý. Takže že bych se teď na léto zavřela na chatu a napsala novou bibli managementu? Zbláznili jste se? Šmarja to fakt nee. Tohle není one (wo)man show. Na knížce se bude autorsky podílet povícero lidí. Někdo víc, někdo míň. Vzpomínáte na stakeholder mapu? Na řadu přicházejí ty modré figurky… Jsou tu editoři tří hlavních sekcí. Autoři jednotlivých kapitol. Spoluautoři, kteří jim s tím pomůžou. Přispěvatelé, kteří zpracují třeba „jen“ nějaký boxík se zajímavostmi. Takže v psaní knížky je namočeno docela dost lidí a to jsem ještě nevyjmenovala všechny.

A dál. Mám všechny, co mají s knížkou něco společného, zavřít do nějaké té kobky? Nebo teda na tu chatu? Jo, přesně tohle bych nejradši udělala. Asi ne na měsíc, dva, tři, ale aspoň na den, dva tři. A přesně tohle mi zatím nevyšlo. Společný coworking? Tolik se mi osvědčil, když jsme psali Skvělé služby… Ale tady to na něj z různých důvodů zatím nevypadá. Zatím ;-) Takže se jdem vrhnout každý na své texty a pak se uvidí.

Když se nad tím ale zamyslíte, nese to s sebou docela zajímavý quest. Jak proboha TOHLE uhlídat, aby knížka ve finále nebyla jeden velký chaotický slepenec? To bude ten mazec, o kterém jsem mluvila na začátku. Naštěstí všichni učíme management, dokonce ho i zkoušíme u státnic, takže by pro nás rozhodně neměl být problém zmanagovat sami sebe i celou knížku dohromady… Toliko teorie :-) Praxe bude podstatně barvitější.

Abychom se nedostali do průšvihu, domluvili jsme se na třech klíčových věcech. 1. Jaká je logika celé knížky, že má tři sekce a jaká jsou témata kapitol, 2. jaká je struktura kapitoly, kde má být jaký infoboxík a co v něm má být a 3. styl, jakým jdeme psát, že budem čtenáře oslovovat, nebudem používat poznámky pod čarou a tak dál. Ale to se můžete desetkrát dohodnout a stejně to pak bude jinak... Což ale vlastně nemusí být nutně špatně. Nazývám to prototypování nebo iterování a jsem s tím v pohodě :-)

jak_se_pise_knizka

Je to vlastně dost podobné jako se studentskými semestrálkami. Máte tým, téma, téma si rozkouskujete a pak to nějak slepíte dohromady. Jen teda, tahle semestrálka je taková nějaká... větší. Upřímně, zatím asi nejtěžší semestrálka, kterou jsem kdy dělala. A na to si potřebuju trochu odpočnout. Takže mizím na 14 dní někam do lesů. Detox bez práce, mailů a mobilů. A blogu. 14 dní tu bude ticho, tak snad mi to prominete. Vynahradím :-)

Katka Jiřinová
Ráda dělám věci, které mají smysl. A naopak. Ráda se směju a nesnáším energetické upíry.