Nečekaná setkání aneb historky typu, jak jsem potkal studenta

20.08.2015 19:05

Je zajímavé, že vždycky když tu dám k dobru nějaké své veselé historky z akademického podsvětí, začnou se ke mně od kolegů i studentů postupně trousit další historky na dané téma. Mám tolik materiálu, že bych třeba z fleku mohla napsat historky s vrátnými 2. Tak uvidíme, jestli se má sbírka po dnešku zase rozšíří. Jdeme na to, nečekaná setkání se studenty…

Jsem tvor smací a vyhecovatelný do ledacjaké ptákoviny. Jistě, taky se umím chovat distingovaně a seriózně. Jenže mě to zoufale nebaví. V roli učitelské se tedy krotím… zpravidla… i když… :-) Ale u státnic se snažím! Když ale nemusím hrát roli učitelskou a jsem v roli sesterské, kamarádské, fanouškovské či jiné, tak už naštěstí může jít serióznost stranou. Někdy však dojde k nečekané konfrontaci! Situace, kdy se ve své ne-učitelské roli potkáte se studentstvem, může vypadat hodně zajímavě. Tak třebaaa…

Sestra vs učitel
Jsem členem dosti emočně intenzivně propojeného sesterstva. Už jako děti jsme měly vymakané různé pozdravy. Podat ruku, pak zalomit palce, pak loktem, pak plácnout, znáte to… Už nějakou dobu to neděláme. S léty jsme totiž postoupily na vyšší level. Od té doby, co jsem náplavou v Mnohavěžoku a frekvence osobních setkání poklesla, jsou naše vítací rituály totiž obzvlášť bouřlivé. Někdo to může považovat za bojový tanec nějakého primitivního kmene, někdo za zaseknutou gramofonovou desku v živé podobě, někdo za chechtavou nemoc způsobenou nějakým exotickým hmyzem... Pro mě je to projev vysokého stupně radosti a štěstí. Je mi v tu chvíli úplně jedno celý svět kolem mě. Když se ale tuhle vrátíte do reality a zjistíte, že jste na zastávce tramvaje před ekonomkou a máte tam spoustu studentů… Nic no, budou mít chvíli co řešit, jdeme dál.

Zpěvák vs učitel
Se takhle vracíte nad ránem z hospody z kamarádského pokecu, máte dobrou náladu a je Vám do zpěvu. Nikde ani noha, tak se do toho opřete. Když tu v podchodu proti sobě vidíte nějakou siluetu. A dotyčný má očividně taky hodně dobrou náladu. A družnou. Ha, student! Jasssně… Podvědomě tuším, že téma jeho semestrálky, které mi právě naskočilo v hlavě, nebude tou nejlepší náplní hovoru. Minout se pohledem nelze. Suché „dobrý den“ je k situaci jaksi nepatřičné. Sakra, co teď. Student naštěstí zahlaholí: „Ahooooj. Se známe z ekonomky, viiiď?“ No, vlastně jo, že jo… Tak jsme si potykali. Pochybuju, že to ráno věděl.

Teta vs učitel
Občas se přihodí, že mi někdo svěří nějakou ratolest. A párkrát už to nastalo i ve škole. Odpoledne, provoz na 30 %, žádný stres. Jako hravý tvor zpravidla nemám problém naladit se na patřičnou blbnoucí vlnu. Třeba bafání. Z hlediska hlídajícího ideální. Potřebné vstupní znalosti se blíží nule, jednoduché na provedení, přerušitelné kdykoliv, efekt spolehlivý. Je fascinující, jak to na malé děti funguje. Schovat obličej rukama a pak bafnout. Schovat za knížku a pak bafnout. Schovat za roh a bafnout. „BAF!!“ No jo, jenže za rohem není jen prcek, ale na červených křesílkách taky hlouček studentů. Ehm, dobrý den…

Badatel vs učitel
Jak se liší viskozity různých druhů medu? Kolik znáte zvířat ve středním rodu? (Ale mláďata nepla.) Jak zjistíte hmotnost velkého hřiba, když nemáte po ruce váhu? Jakou rychlostí se odpařuje voda na ostrém sluníčku a jakou v noci? Je spoustu otázek, které jsou pro mě výzvou. A v naší domácnosti se tak nacházejí roztodivné věci. Tak třeba keramická pec. Přesněji řečeno tři. Odměrný válec. Asi tak 20 kilo pásové oceli nařezané na 15 cm kousky. Váhy, co měří na tisícinu gramu. Několik třímetrových bambusových tyčí. Pletací stroj. Vlastně čtyři pletací stroje. Půlmetrové logáro. A tak by šlo pokračovat hodně dlouho… Jsem z vysoce zvídavého rodinného gangu. Není proto výjimkou, že občas kupuju různé podivnosti, nezvyklá množství či podivné kombinace předmětů. Prosím, myslete na to, až mě potkáte v krámu a nemějte mě za šílence jako ten student, kterého jsem tuhle potkala v drogérii v Tescu. Pohled na mě, do košíku, na mě, do košíku… Jsou věci, které prostě nevysvětlíte…

A pro dnešek šmitec. Hlavně se nebrat moc vážně, učitelská role neučitelská role :-) Pokračování třeba zase někdy příště. Nebo - podělí se někdo o svoje nečekaná setkání? Se klidně ozvěte, ráda si poslechnu :-)

Katka Jiřinová
Ráda dělám věci, které mají smysl. A naopak. Ráda se směju a nesnáším energetické upíry.