Léto je pro hýbání ledů myslím vhodné období

25.06.2015 21:43

Konec června, konec zkouškového. Není to tak dlouho, co jsem si myslela, že se touhle dobou budu s ekonomkou loučit. No a zatím má Pohnout ledoborcem půlroční výročí a na konec to zatím nevypadá. Asi půjdu bouchnout šampus. A myslím, že by taky bylo dobré se zase jednou zastavit a říct si, jaká je aktuální pozice ledoborce.

Když jsem se zastavovala minule, mluvila jsem o ledoborčím trojboji: učíme se, díváme se, propojujeme se. Pokud už jste chytli něco z Human-Centered Design, je to ta první fáze. Naslouchání. Naslouchali jsme myslím dosti intenzivně. Co to šlo. S kolegy jsme do sebe nasáli řadu chytrých knížek, článků a videí a všechno to společně probrali. Pobavili jsme se i s lidmi z praxe, abychom zjistili, jak to vidí oni. Můj student Radek pak zase ve svojí bakalářce zjišťoval, jak to vidí studenti, to jsme taky probrali. No a včera přišla závěrečná tečka – kulatý stůl. Lidi od nás, studenti, lidi z praxe i dalších škol. Ten mix mi udělal velkou radost. A ještě větší pak samozřejmě ta diskuze. 3 hodiny, ve kterých jsme šli na kost. Jop.

Ještě si to všechno bude muset sednout, ale řekla bych, že ty hlavní puzzlíky už do sebe zapadly. Když bych jich měla pár vypíchnout, byly by to tyhle tři:

„Management? A co jako…“

Pro mě asi nejsilnější zjištění: Naprostá většina studentů neví, co by chtěla v životě dělat. Aspoň teda v prváku to neví. Jenže to se pak dost blbě vysvětluje, k čemu jim ten náš předmět bude dobrej. Říkáme, že management budou potřebovat všude, jenže co si pod tím představit, že jo... Naprosto upřímně říkám, že v maturitním ročníku jsem fakt nevěděla co se sebou a že jsem to nevěděla ani v prváku a ještě dost dlouhou dobu potom. Takže tohle zjištění pro mě není zase až tak velké překvápko. Spíš je to pro mě zajímavé tím, kolika lidí se to týká. No ale co s tím?

Oprašuju jednu svojí myšlenku z gymplu. Tam jsem si totiž říkala: „To by bylo super, když by existovala nějaká mapa povolání“. Jako chytrá holka jsem totiž naprosto jasně věděla, že všichni v republice nemůžou být učitelé jako prakticky všichni dospělí v mojí rodině. Na druhou stranu, moc dalších povolání jsem vlastně neznala. Z těch s vejškou tak doktora a právníka. Na povolání, co znáte z dětských her jako kuchaře, krasobruslařku, kominíka, uklízečku, pošťáka nebo instalatéra, nepotřebujete vejšku, takže to mi taky nepomohlo. A seznam škol v Učitelských novinách už vůbec ne. Takže nějaká mapa povolání, kde bych se nějak lidsky rychlovka dozvěděla, o co se kde jedná, ta by se tehdy dost hodila. Klidně nějaká zjednodušující a třeba i silně nedokonalá. Ale aby se prostě bylo od čeho odpíchnout. Dneska už sice vím, že existuje něco jako číselníky profesí, ale pochybuju, že by mi něco takového v osmnácti pomohlo. A mapa profesí, tak jak bych si jí představovala já, myslím v Česku není. Jestli někdo o něčem takovém víte, tak se mi prosím ozvěte.

Takže to je první věc. Dát dohromady mapu profesních příležitostí a vysvětlit, jak kde využijete to, co učíme na Managementu. Nutno říct, že je to dost velký balík práce a možná spíš paralelní k rozhýbávání ledoborce. Ale proto, abychom zvládli dobře učit Management, je to myslím někdy v blízké budoucnosti potřeba zvládnout. Ale začneme zlehka a v malém. Už jsem to naťukla s Jobsama, moje studentka Terezka už má zadanou diplomku, kdy dá dohromady koncept, no a snad se to podaří do budoucna rozjet. Když byste mi chtěli pomoct mapu plnit obsahem, ať už jste student nebo ve firmě, tak se mi určitě ozvěte.

 „Na formě záleží“

Lít studentům moudra do hlav monotónním výkladem od katedry, to už dneska nefunguje. Když teď budu citovat od Radka z bakalářky: „Studenti hodně svého času tráví na internetu z notebooku nebo mobilního telefonu, kde jsou zvyklí interagovat: sdílet obsah, hrát hry, psát zprávy, vyhledávat detaily, pročítat krátké články. Není tak překvapením, že nechtějí hodinu a půl bez hnutí sedět na přednášce a poslouchat přednášejícího. Je nutné je do výuky aktivně zapojit.“

Jo. Nebát se hodit míč na stranu studentů. Za tohle se budu bít. Zkušenosti s rozhýbáváním studentů na výuce mám myslím docela obstojné. Uvidíme, jak se mi povede na nové bojové frontě. Od září poběží Management mimo přednášek i formou cvičení, tak bude k rozhýbávání i dost prostoru. No a do téhle škatule patří i to, že ne všechno, co budeme chtít do studentů nasypat, budeme psát do učebnice. Paralelně s učebnicí vznikne web. Na něj v první řadě hodíme nějaká TEDová videa a rozhovory. No a časem přibydou snad i video-přednášky, ta mapa profesních příležitostí a třeba i wiki… Uvidíme, jak to dopadne a kdy to spustíme. Asi ne úplně hned. Ale snaha je.

„Hlavně zmanagovat sám sebe“

Stávající černá bible managementu je tlustá a těžká. A když si jí přečtete, tak když se řekne „management“, naskočí Vám asociace „korporát“. Stejně těžkotonážní slovo. Jenže to jaksi není celá pravda. Spoustu z toho, co učíme, studenti můžou využít nejen v menších firmách nebo při podnikání, ale i přímo u sebe.

Takže ne, neslibuju, že naše učebnice bude mít jen sto stránek, aby s tím studenti byli happy. Jen se snažím říct, že self-management bude velké téma. Nejen v učebnici, ale i na cvičeních. Takže studenti by ideálně měli být happy, že jim Management k něčemu bude. Ne jednou za dvacet let. Ale teď hned. Kdo chce někdy managovat ostatní, měl by asi nejdřív začít sám u sebe. A ideálně i vědět, kde má silné stránky a co mu jde. Čím dřív, tím líp.

HCD_tvorba

To by bylo asi tak the best of. No a co dál? Máme naposloucháno, naučeno, nadíváno a napropojováno. Ne, že by to nešlo víc, ale je načase se posunout dál. Druhá fáze Human-Centered Design je tvorba. Tak jo, jdeme na to. Příprava cvičení na zimní semestr a psaní prvního draftu kapitol. V tomto duchu se ponese léto. A v září si řeknem :-) A možná i dřív. Facebook přes léto stopuju, blog jede dál…

<<< Končím #AplausProSchollku. Díky všem, co se zapojili. >>>

Katka Jiřinová
Ráda dělám věci, které mají smysl. A naopak. Ráda se směju a nesnáším energetické upíry.