Jedna bedna aneb jak rozhýbat lidi do kreativního hemžení?

12.11.2015 18:27

Stejně jako minulý týden. Ještě ráno jsem si myslela, že blog asi nedám. Ale dnešní výuka mě zase tak nakopla a inspirovala, že ani dneska tu nezůstane pusto a prázdno. Dělali jsme totiž se studenty inovační workshop, kde jsme se společně nořili do prototypování. Ou jéé. Moje téma, moje parketa, baterky dobité :-)

Když začnu od lesa. Mít nápady je super. Ale jak zjistíte, že jsou dobré? Pokud budete zarytě mlčet a schovávat si svůj nápad jen pro sebe, tak se s ním do budoucna pravděpodobně dost vysekáte. Sami nezvládnte domyslet všechno. Pak můžete o svém nápadu s někým mluvit. Pokud ale budete jen vyprávět, tak sice ano, lepší než drátem do oka, nějaký feedback tak získáte. Ale vysvětlování vám zabere příšerně času a stejně se s dotyčným můžete míjet v tom, jak přesně svůj nápad myslíte.

To nejlepší, co můžete udělat, je to, že svůj nápad nakreslíte. Nebo nějak zhmotníte. Prostě vytvoříte první prototyp. A z něj už by mělo být všem okolo Vás jasné, jak přesně to myslíte, co kde má být, jak to má fungovat. Takže získáte daleko užitečnější feedback a posune Vás to dál. Ale jak se dostat k tomu prototypu? Jak se z fáze "nemám vůbec nic" dostanete do fáze "mám NĚCO"? 

Nebudu to tu dnes říkat celé. Jak udělat dobrý prototypovací workshop, to by bylo na trochu delší psaní. Ale prozradím jednu jeho základní esenci. A tou je bedna, ve které máte všemožné proprietky k tomu, abyste lidi, se kterými se pouštíte do práce, rozhýbali do kreativního hemžení. Pokud byste se do toho někdy chtěli pouštět, možná by se Vám mohla hodit inspirace, co všechno do takové bedny dát.

Tady je moje bedna.

Úplný základ jsou různá psadla a nůžky. U fixů je dobré, když máte k dispozici různé tloušťky a samozřejmě barvičky. Mimo klasických fixek se Vám pak bude hodit povícero černých popisovačů, když potřebujete bohapustě jenom něco napsat, ne nakreslit.

Když chcete psát a stříhat, tak musíte mít na co psát a co stříhat. Takže papíry. Jaké? Balík klasických bílých A4 je základ. Dál je dobré mít v arzenálu i barevné papíry, obálky, čtvrtky a třeba i barevný karton. 

Postity. Bez nich by inovátor vlastně vůbec nemohl existovat. Čím víc postit, tím víc inovátor :-) Různé barvy, různé tvary, různé velikosti, pak se také hodí záložky do knížky. Pokud Vám stačí barevné papírky na jedno nalepení, vezměte si klidně ty nejlevnější. Pokud ale chcete s postity pracovat delší dobu, vyplatí se připlatit si a koupit si ty kvalitní od 3M. Lepí totiž opakovaně a nepadají.

Pak jsou tu věci na lepení. Klasické lepidlo. Ale až to budete kupovat, vezměte radši to v tyčince, je praktičtější. Dál izolepy, nějaké malé, nějaké velké. V obou případech je ale dobré, když to jsou ty, které zvládnete utrhnout rukou bez nůžek. Jistě, zuby to jistí, ale pohodlnější je to přeci jen tou rukou. Další lepicí arzénal jsou papírové pásky a lepicí hmota aneb "žvejkačky". Obojí využijete ponejvíce tehdy, když lepíte nějaké své počiny na zeď, abyste si na ně mohli sesbírat feedback.

Další dobrá věc jsou různé ikonky, obrázky, samolepky. Proč? Někomu není vlastní kreslení a malounko Vám trvá, než ho rozhýbete. Když na stůl vybalíte obrázky, které stačí jen čapnout a použít, bariéra je pryč.

Pak je tu jedna velká kategorie - věci, které Vám pomůžou stvořit něco hmatatelného. Tedy nejen obrázek, ale něco vyloženě 3D. A k tomu potřebujete nějakou hmotu. Naprosto úžasné vlastnosti má alobal. Dál můžete popadnout brčka, špejle, kelímky, bublinkovou fólii, kelímky, provázky, kancelářské sponky, gumičky a cokoliv, co Vám přijde užitečné. Mně tu třeba chybí jedna důležitá věc - modelína.

Další užitečný pomocník jsou kartičky pro netvorking. Využijete, když pracujete s týmy, kde se lidé mezi sebou vzájemně neznají. Ale to je spíš jen nice to have, poradíte si určitě i jinak.

No a pak to nejdůležitější. Velká plastová krabice, do které všechno tohle kreativní šílenství zavřete. Dokud není potřeba, leží krabice pěkně klidně pod stolem. Ale když potřebujete, nemusíte nic složitě lovit a shánět. Všechno máte připravené v bedně, stačí jen popadnout a jít. Všechno důležité v ní už totiž je. Samozřejmě, klidně si do ní přidejte i další proprietky, záleží jen na Vás.

Závěrem, když se budete do nějaké takové kreativní senace pouštět, dejte si pozor, jak Vaše proprietky vystavíte. Tady je třeba jedna ukradená fotka z nějaké cizí akce. Vypadá to hezky, že? Takhle pěkně vystavené. Ale ne děcka, takhle ne... 

V čem je problém? No, je to všechno takové moc nové. Čisté. Nedotknuté. Nenačaté. Tím vším naprosto zbytečně brzdíte ty, které chcete rozhýbat. Jak by to bylo správně? Gumička z fixek pryč, zbytečně zpomaluje. Vysypte fixy na lavici nebo je dejte třeba do nějakého kalíšku, pokud by Vás prosté rozházení nějak pohoršovalo. Paleta na barvičky je nebezpečně čistá. Upatlat. Štětce nenačaté a neposkvrněné. Namočit do barvy a vyprat. Fixy v krabičce načít, otevřít a třeba i částečně vysypat. Popisovače jsou ještě zatavené ve fólii – kdo si je proboha vezme? Načít. A tak dál, asi je jasno.

No a to je dneska celé. Třeba to někomu z Vás pomůže. Myslím, že víc už vás ani do své inovační kuchyně pustit nemůžu. Budu jen ráda, když mě zkopírujete a uděláte si vlastní kouzelnou bednu. A třeba i lepší :-) Testujte si nápady. Zkoušejte. Získávejte feedback. Ptejte se. Zlepšujte, ptejte se dál a zase zlepšujte. Bedna vám s tím může docela hodně pomoci.


 

Katka Jiřinová
Ráda dělám věci, které mají smysl. A naopak. Ráda se směju a nesnáším energetické upíry.