Co mi dělá změna kurzu plavby aneb pár dojmů ze startu semestru

01.10.2015 19:31

Přemýšlela jsem, jestli se dneska vrhnout na to, jak se daří hýbat ledoborcem, co chystáme, co knížka a tak. Ale ne. Jsem plná dojmů z nového semestru, který pro mě znamená změnu kurzu v tom, co učím, kde učím, jak často učím a tak vůbec. Tohle ze mě prostě musí ven :-)

Našla jsem Bradavice!

Svého času mě neminula tsunami jménem Harry Potter. Hrad Bradavice mě fascinoval jak v knížkách, tak ve filmu. Schody, které každý den v týdnu vedou někam jinam. Spousta tajných chodeb. Mumraj studentů, kteří spěchají, aby našli svou učebnu, ale ne vždycky se jim to povede včas. Tajemná komnata, která se otevře, jen když mluvíte hadím jazykem. A tak dál a tak dál.

Po X letech mám pocit, že jsem Bradavice – v určitém slova smyslu – našla i v reálu. Jsou na Jižáku! A Very Potter Place. Jak se tam proboha někdo může vyznat?! Spojovací chodby nejsou ve všech patrech. O tom, kde jsou schody, musíte tak nějak vědět, protože jsou skryté za dveřmi, které vypadají jako jakékoliv jiné dveře do učebny. Když už nějakým kouzelným způsobem dorazíte na místo určení, tak na dveřích pro jistotu nejsou rozvrhy, abyste si mohli zkontrolovat, že jste opravdu správně. Asi jsem zhýčkaná ze Žižkova. No a jako bonus – když vezmete za kliku, zjistíte, že je zamčeno. A přitom JSTE správně. Hlouček Vašich studentů poblíž Vás ubezpečuje v tom, že by musela být sakra velká náhoda, abyste všichni byli špatně. Syčela jsem myslím dost, ale dveře se stejně neotevřely… No nic. Ale je to kouzelné místo :-) Myslím, že taje Jižáku budu objevovat ještě hodně dlouho.

Cítím se jak nedokonalá gramofonová deska

Je to poprvé, co mám tři cvičení hned za sebou. A je to dost na bednu. Ono se to nezdá. Ale schválně, zkuste si představit třeba situaci, kdy se studentama děláte seznamovací kolečko - osobní elevator pitch. Skupinky po třech studentech. 30 vteřin, mluví jeden. Stop. 30 vteřin, mluví druhý. Stop. 30 vteřin, mluví třetí. Stop. Jaké to bylo? OK, dáme to znova. Pošlete jednoho člena skupinky po směru hodinových ručiček, druhého proti směru hodinových ručiček, třetí zůstává. Všechny skupinky to udělají tři, dva, jedna - teď. A jedeme znova po 30 vteřinách každý. Uvědomujete si, co při mluvení děláte s rukama? OK, tak ještě znova. Zase protočíme skupinky a zase po třiceti vteřinách… Hodina vesele pokračuje, a když skončí, vrháte se do Bradavického hradu najít si svojí další učebnu, protože další cviko máte - logicky – na úplně jiném místě. Ale hurá, jste na místě. A můžete se rovnou pustit do repetice. Celý kolotoč s osobní elevator pitch znova. No a když skončíte, tak zase Bradavický hrad, zase nová místnost a celý kolotoč pěkně ještě jednou.

Není myslím divu, že se z toho člověku trochu točí hlava. Mluvili už všichni ve skupince nebo ještě ne? Říkala jsem jim už, jak se mají ve skupinkách měnit, aby nebyli zmatení? A kolikrát jsme se už točili? A to o tom očním kontaktu už jsem jim říkala? Nebo to byla ta předchozí skupina? Ano? Ne? ANO? NE? Za chvíli jim dojede 30sekundový limit, už jim budu muset něco říct! Aaaa! Navenek jste samozřejmě suverén, ale jinak jste teda docela slušně vystresovaná veverka, abyste se dostali ke všemu, co potřebujete, a zároveň se neopakovali. Je druhý týden a začíná mi z toho hrabat. Ale pssst. Tiše doufám, že to moji studenti ještě nezaznamenali :-) 

rozpolozeni_ucitele

Společně s hýbáním ledoborcem a běžným akademickým vícebojem je nová výuka docela slušný zápřah. Skoro bych řekla, že bych asi měla trochu zvolnit tempo. Začínají se mi stávat takové zvláštní věci. Přejíždím cílovou stanici v metru. A když se vracím zpátky, přejedu znova. Občas si nahlas zpívám a nevím o tom. Vzbudím se v noci tím, že slyším, jak někdo mluví. Až po chvíli mi dojde, že jsem to musela být já. Něco z toho je normál, ale frekvence úletů se zvyšuje. Až se začnu chovat nějak moc podezřele divně, tak mi to prosím někdo řekněte. I když uznávám – u mě se dost obtížně poznává, co je a co už není normál :-) 

Katka Jiřinová
Ráda dělám věci, které mají smysl. A naopak. Ráda se směju a nesnáším energetické upíry.