Chapter canvas aneb jak jsem si udělala svůj vlastní, když teď canvasy tak frčí

27.08.2015 21:30

Z řekněme kreativního uspořádání mé kanceláře, by šlo snadno usuzovat, že jsem asi docela chaotik. Samu sebe ale považuju spíš za systematika. Jen hooodně dobře maskovaného. Dneska se to pokusím dokázat všem pochybovačům. Zpět. Nikomu nic dokazovat nemusím :-) Ale chci se s Vámi podělit o jednu myšlenku, která myslím není úplně k zahození.

Poslední dobou prakticky pořád píšu. Knížku. Když ne knížku, tak disertačku. Když ne disertačku, tak blog. A když ne blog, tak knížku. Už jsem si trochu odvykla používat hlasivky. Je to pro mě trochu bolest. Ne ty hlasivky, to psaní. Většinou totiž přemýšlím dost fragmentovaně a hodně ujíždím na myšlenkových mapách. Lidskému mozku jest to přirozené. Jenže psaný text je lineární. Odshora dolů.

Občas mě přepadne trudomyslnost a děsí chmurné představy, abychom místo vymazlené knížky nevyprodukovali šílený slepenec. Takže když jsem pohroužená do psaní knížky, jsem posedlá její strukturou. Struk-tu-rou. Myslím, že tím své kolegy už asi i docela štvu. Do jakého boxu tuhle myšlenku chceš? Nevíš?! Nene, samozřejmě, že to nevadí, to doladíme časem. Teď hlavně psát. Keep smiling. Ten úvodní text je super! Akorát jsme se bavili, že tam má být vlastně něco úplně jiného, aby to bylo stejné ve všech kapitolách. Když bys to mohl malouli-li-li-nkato přepracovat… Prosííím. Mrk, mrk, hííí. Je super, že to téma tak žereš, hele ale máš na to jen jednu podkapitolu. Bude to chtít proškrtat. Polk. Dost proškrtat… Ale jseš úžasnej, že už toho máš napsáno tolik! Pochvala, určitě pochvala... Tiše doufám, že mě moc neproklínají.

No jo, jenže problém mám i já sama. Úplně nejlepší by bylo, když by se nějak šlo dotknout mysli a přenést ty fragmenty a obrázky, co tam mam ke svým kapitolám, nějak na papír. Jenže to nejde. A stejně by to byl asi maglajs. Takže mě stojí dosti sil umravnit svou rozlétanou mysl, aby se chovala spořádaně a plodila text jasný a pochopitelný. Abych se dostala ke všemu důležitému a abych se při psaní nezatoulala do nějakých přílišných detailů a nemusela psát: „Ale zpět. Kde jsme to byli?“ Vždycky se mi v hlavě vybaví nějaký stařičký psací stroj, který píše, píše, píše a pak musí dostat takovou tu facku, aby se dostal zpátky na začátek nového řádku. Mám pocit, že si taky občas nějakou tu facku potřebuju dát a vrátit se z přehnaného detailu zpátky k červené lince.

A abych si facku nemusela dávat moc často (protože to samozřejmě bolí), vymyslela jsem si takový šikovný nástroj. Dala jsem mu cool název: chapter canvas. O canvasech jste už určitě něco slyšeli. Jestli ne, tak mrkněte třeba sem. Jako jakýkoliv jiný canvas, i chapter canvas je prostě jen papír se spoustou okýnek. Ale jako jakýkoliv jiný canvas, i chapter canvas má tu moc, kdy na jednom papíře vidíte svoje myšlenky pěkně pohromadě. Díváte se na ně pak jakoby z helikoptéry a získáte tak řadu aha momentů. Jestli to, co píšete, má vlastně celé dohromady nějakou logiku. Nebo jestli Vám tam něco důležitého nechybí. No a stejně jako u jakéhokoli jiného canvasu, i u chapter canvasu tkví jeho síla v tom, že se nad ním můžete bavit s ostatními, aniž by museli číst stohy textu.

Finální myšlenka na závěr. Když jsem si mohla svůj canvas udělat já, můžete taky. Pokud vás čeká psaní nějakého rozsáhlejšího dokumentu, vydestilujte si z něj strukturu. Tu si pak rozkreslete na nějaký větší papír pomocí různých obdélníčků, které budete postupně vyplňovat. Obdélníčky si ideálně na papír rozsypte tak, aby v nich byla nějaká logika a bylo vidět, co s čím souvisí. Pak už to stačí jen otestovat prvním vyplněním. Asi těžko se Vám povede canvas nastřelit napoprvé. Chapter canvas na obrázku je třeba sedmá verze. A už teď vidím, jak ho dál vylepšit. Takže se nebojte, a pouštějte se do toho znova a znova…

Myslím, že myšlenka vytvořit si vlastní canvas je fakt dobrá. Teď třeba hodně přemýšlím nad canvasem pro bakalářky nebo diplomky. Tolika studentům by to pomohlo… Hmm, jestli se do toho nepustí nikdo jiný, tak se na to asi časem vrhnu sama. Časem.

Katka Jiřinová
Ráda dělám věci, které mají smysl. A naopak. Ráda se směju a nesnáším energetické upíry.